Sen

Kategorie: religionistika

V téměř všech náboženstvích přísluší snu veliký význam jako bráně k "jinému světu". Spánek a sen se dostávají do úzkého sousedství se smrtí. Také filozof Herakleitos vypovídá, že ve snu se živý přibližuje světu mrtvých. Pro mnohé je sen místem setkání s bohy, duchy a předky, jevištěm proroctví a zjevení, vnuknutí a věšteb, i pramenem inspirace: "Svým dává Pán ve spánku sen," říká okřídlené rčení, a některé biblické postavy vystupují jako schopní vykladači snů: např. Josef, který vykládá sen faraonův, nebo Nebuchodonosor a jeho sen, líčený v knize Danielově. Z pojetí snu jako věštecké instance vyrostlo umění vykládání snů, které představuje v Egyptě a pak zvláště v pozdní antice druh literatury, takzvané snáře, z nichž nejslavnějším byl Artemidorův. Veliký význam přičítali v antice inkubačnímu snu, snu se zjevením, který souvisel s kultem léčivých bohů: nemocní poutníci očekávali na svatých místech a centrech léčivých bohů ve spacích sálech výkupný sen o nastávajícím vyléčení.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

religionistika



Copyright iEncyklopedie.cz