iEncyklopedie.cz

Slavnost vyvěrá vlastně z náboženského cítění a označuje vpád posvátného a mimořádného do profánního světa všedního dne. Popudy ke slavnostem mohou být rodinné povahy, jako narození, zasvěcení, svatba nebo smrt, nebo spočívají také v novém zpřítomnění mýtického zážitku: zjevení boha, narozenin hrdiny, svatby bohů aj. Typické pro slavnost je, že se prožívá ve společenství, nejen s jinými lidmi, nýbrž i s bohy, předky a duchy mrtvých, a uvolňuje tvůrčí síly všeho druhu. Zpravidla obsahuje různé výjimky a mimořádnosti. Platné konvence přestávají přechodně platit; trpí se neslušnosti. Přestrojení a maškarády usnadňují výměnu rolí; podnapilost a excesy vyznačují atmosféru.