Slib

Kategorie: křesťanství

Slib je »uvážená a svobodná přípověď o možném a lepším dobru, učiněná Bohu« (CIC 1191). V případě - řeholního života je vyhrazeným obsahem slibu - chudoba, - čistota a - poslušnost. Kdo se sliby zřekne tří lidských hodnot, jež sliby představují, činí to jako následování příkladu a rad Ježíše v evangeliu (odtud výraz »evangelijní rady«, srov. Mt 19, 16-21), se záměrem dosáhnout Otcovy dokonalosti (Mt 5,48). Slib je: a) veřejný, je-li jménem církve přijat legitimním představeným. Jde o sliby vykonané ve - společnostech zasvěceného života, ve společnostech apoštolského života, ve veřejných sdruženích věřících a o sliby poustevníků, b) soukromý, je-li učiněn pouze před Bohem, bez účasti nějakého - představeného, zastupujícího církev. Jde o sliby učiněné před vnitřním - fórem, byť i v soukromých sdruženích věřících (CIC 1192, par. 1), c) slavný, jestliže jej církev za takový uznala. Společnosti mají právo stanovit, zda jejich členové činí sliby slavné tím, že vymezí jejich právní důsledky, či zda činí sliby jednoduché a s týmiž důsledky jako mají sliby slavné, nebo nikoli (srov. CIC 668 par. 4, 204, 206, 216), d) prostý, ve všech ostatních případech (CIC 1192 par. 2), e) osobní, je-li jeho předmětem nějaká činnost, např. modlitba, zdržení se nějakého pokrmu atd., f) věcný, je-li předmětem nějaká věc, např. almužna, darování kalichu atd., g) smíšený, pokud je jeho předmětem zároveň činnost i věc, např. vykonat pouť a v jejím rámci poskytnout dar, h) časný, je-li učiněn na určitou dobu. Končí po uplynutí stanovené doby (CIC 1194), i) věčný, učiněný provždy. Končí pouze - dispenzí nebo změnou předmětu (CIC 1194).

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

křesťanství



Copyright iEncyklopedie.cz