iEncyklopedie.cz

Vlastní výpověď nejvyšší bytosti oznamuje to, co současně i působí (viz všemohoucnost Boží, vševědoucnost); je pronesena poprvé při stvoření světa: "Bůh řekl: Budiž světlo. A bylo světlo" (Genesis 1,3). Ve Starém zákoně má pak slovo Boží stejný význam jako jeho "pokyn" izraelskému národu, tóra. V Novém zákoně je slovo Boží, které "bylo na počátku" (viz Logos), totožné s osobou Ježíšovou: "A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Viděli jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy" (evangelium sv. Jana 1,14). Jako slovo Boží je Ježíš nejen hlasatelem evangelia, nýbrž sám je "radostným poselstvím". Jako "slovo Boží" se označuje při mši biblické čtení (přeneseně kázání).