iEncyklopedie.cz

Hebrejsky berit, řecky diathéké. V náboženské představě Židů a křesťanů je smlouva znamením zvláštního vztahu Boha a jeho lidu. Ke smlouvě patří požehnání a zaslíbení budoucnosti. V centru Starého zákona je smlouva na Sinaji: Jahve prohlašuje dvanáct kmenů Izraele za svůj vyvolený národ. Izrael přebírá za to závazek zachovávat přikázání. Ustanovením Poslední večeře a svou smrtí na kříži zakládá Ježíš z Nazareta pro křesťany Novou smlouvu. Starý zákon je podle sv. Pavla a křesťanského chápání kořenem Nové smlouvy a je předběžnou smlouvou, která je v Nové smlouvě Kristově nahrazena a zdokonalena.