Súfismus

Kategorie: islám

Mystickou snahu přiblížit se Bohu zná islám od nejranější doby. Mimoto není jasné, zdali prorok skutečně zakázal mystiku, protože příslušný hadíth je sporný. Islámská mystika je ovšem v rozporu se státním zřízením, protože to je neseno ortodoxií, která hledí na mystiku s nedůvěrou. Především šíité (viz zajdovci a dvanáctníci) se stavěli k mystice odmítavě, naproti tomu sunnité nikdy neodsoudili umírněné formy mystiky. Mystika se vyvinula z meditací o koránu, které se spojovaly s askezí a odmítáním pozemských statků. Pojem súfismus se odvozuje od prostého vlněného oděvu asketů. Vývoj pevně uspořádané mystiky začíná už brzo, např. Rábi'a al-Adawíja (+801) zavádí princip Boží lásky. V rané době tak vznikly různé směry, které pomalu vedly ke konsolidaci mystických zkušeností. Mystikové, jako al-Sarrádž, al-Kálábádhí nebo al-Qušajrí shrnuli v 10. - 11. stol. nauku a praxi mystiky, tj. stálý vztah myšlení k Bohu a ponořování do náboženských cvičení stanovili jako první povinnosti súfího. Současně vyvinuli různé prostředky k dosažení intenzivnější mystické zkušenosti. Patří k nim také hudba a tanec. Celý život a myšlení se upíná k Bohu. Počínající perské básnictví 12. - 13. stol. mělo silné mystické prvky a vyznačovalo se obrazy mystické zkušenosti Boha. Tyto básně tvořily teoretický základ vzniku řádů súfíjů počínaje 12. stol.m, které udělaly z mystiky masové hnutí a ubraly jí mnoho z její kvality. Současně řády podporovaly vývoj lidového islámu, protože národ nacházel v mystických řádech emocionální zkušenosti, které ortodoxní islám nezná.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

islám



Copyright iEncyklopedie.cz