iEncyklopedie.cz

Tímto pojmem, který pochází z řečtiny, se označuje místo shromažďování židovské obce. V přeneseném smyslu se však míní i duchovní instituce, která se vyvtořila v židovství pravděpodobně už během babylónského vyhnanství a která nahrazovala chrámovou bohoslužbu po zboření jeruzalémského chrámu. Jestliže počítala s kultovním a obětním jednáním, sestávala synagogální bohoslužba v seznamování se s tórou, která obsahovala zákon a předpisy o úpravě židovského života. Jejich dodržování se stalo namísto kultu, tvořícího společenství, stále více - a po druhém zničení chrámu v roce 70 už jediným - svazkem židovského společenství víry a národa. Až do toho okamžiku se už vytvořila liturgie, sice ještě svázaná s chrámovým kultem, ale relativně samostatná, ve farizejském duchu. Ve středověku se vyskytovala synonymní označení škola nebo chrám. Vedle bohoslužebných funkcí plnila synagoga i úkoly vzdělávací a obecného blaha, které se později přenesly na samostatné organizace.