Synoda

Kategorie: křesťanství

Z řec. synodos (syn, »spolu«, a hodos, »cesta«), pak z lat. synodus, »shromáždění«, »schůze«. Synoda může být: a) biskupská: tedy shromáždění - biskupů, kteří byli vybráni z různých zemí světa a scházejí se ve stanovený čas, aby podporovali těsné spojení mezi římským - papežem a biskupy (CIC 342). Na synodu je tedy třeba pohlížet jako na: - ústřední institut církve poradního charakteru, týkající se obecné správy církve, i když ve zvláštních případech vyjadřuje starost obecné církve o jednu či několik místních církví, - mluvčí orgán biskupstva, nakolik je vyjádřením a nástrojem společného cítění, - svou povahou trvalé zřízení, poněvadž v církvi existuje neustále, i když je ve svém výkonu dočasné. Hlavní cíle ustavení a činnosti s., jak vyplývá z kán. 342, jsou dva: 1) svým projevem kolegiálního cítění, tedy starostí všech biskupů o dobro církve, podporovat těsné spojení mezi papežem a biskupy ve víře, v lásce a v pastyřské starostlivosti, tato jednota zahrnuje rovněž řeholní rodiny (- řehol. řády), 2) poskytovat pomoc papeži svou radou ve výkonu jeho apoštolské služby (CIC 334), při udržování a posilování víry, mravů a církevní kázně, čili projednáváním otázek, které se týkají činnosti církve ve světě, b) diecézní s.: shromáždění - kněží a zástupců věřících - diecéze, kteří se scházejí, aby poskytli svou pomoc biskupovi, k prospěchu celého místního společenství (CIC 460). Diecézní s. se má konat, jestliže to podle uvážení biskupa a po projednání v - kněžské radě vyžadují okolnosti.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

křesťanství



Copyright iEncyklopedie.cz