Tradice

Kategorie: křesťanství

Z lat. tradere, »předat« (synonymum transmissione, »přenášení«). Označuje základní antropologickou skutečnost. Kdyby totiž člověk nemohl nabídnout lidem kolem sebe veškeré poznání a dovednosti, které během své existence získal, musela by každá generace začínat ve všech směrech vždy znovu a nebyl by možný žádný kulturní pokrok. Toto nebezpeční naprosté stagnace vývoje a neplodného opakování zkušenosti s problémy a snahami o řešení je sníženo díky skutečnosti, že výsledky, k nimž jednotlivec během celého života dospěl, jsou předávány, čili tradovány další generaci. Co bylo řečeno o jednotlivci, lze vztahovat na křesťanství v jeho celosti. Jakožto historicky zjevené náboženství odkazuje nutně na historické události, na učení, skutky, život, smrt a zmrtvýchvstání Ježíše, tedy na události, které musí být a jsou předávány svědectvím - apoštolů (trvalý základ veškeré křesťanské tradice) a církve. Tato t. není jen oznámením minulosti prostřednictvím slov a vzpomínek. V t. je ve skutečnosti sám Zmrtvýchvstalý a jeho - Duch, kteří se zpřítomňují a vyzývají svobodu člověka nabídkou - eschatologické spásy. Z tohoto hlediska je t. živou skutečností víry prožívané církví v její současnosti a v její dějinné souvislosti s apoštoly a Kristem. Pojem t. je tedy souvztažný s pojmem církev a lze ho vyjádřit slovy K. Rahnera: Církev je zároveň ovocem spásy (společenství těch, kteří přijímají sdělení, jež Bůh činí o sobě v Kristu a v Duchu) a prostředkem spásy (společenství pověřené zpřítomňovat a přenášet spásu lidem všech dob). Zprostředkování - zjevení ze strany církve takto odpovídá fenoménu t. v nejširším možném slova smyslu. Je zásluhou 2. - vatikánského koncilu, že se upozornil na to, že »církev ve své nauce, životě a bohoslužbě zvěčňuje a všem pokolením předává všechno, co sama je a v co věří. Tato apoštolská tradice prospívá v církvi s pomocí Ducha svatého« (DV 8). Tím koncil znovu potvrdil to, co je nazýváno formálním základem katolictví ve vztahu ke - zjevení: »Církev není samotným - zjevením ani jeho zdrojem, ačkoli `pravidlo' je odpovídající místo jeho legitimního výkladu a hodnověrného vysvětlení. `Formálním základem katolictví' tedy není Písmo, ale živá, apoštolská církev, která předává svou t., v níž má Písmo své místo« (H. Fries).

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

křesťanství



Copyright iEncyklopedie.cz