Tradicionalismus

Kategorie: křesťanství

Z lat. traditio, »předávání«, »tradice«. V obecném smyslu výraz označuje vztah ovládaný výlučně - tradicí, ve zvláštním smyslu pak filosofický a teologický antiracionalistický směr 19. stol., který se rozšířil hlavně ve Francii (od konce francouzské revoluce do 1830), Belgii a Německu a který se při vymezování vztahů mezi vírou a vědou opírá o - zjevení a o - tradici jako o jediné zdroje. Tradicionalismus (také nazývaný - fideismus) se v přísném smyslu vysvětluje jako reakce na osvícenský - racionalismus a antropocentrismus. K hlavním představitelům francouzského t. první poloviny 19. stol. patří v první řadě Joseph de Maistre (1753-1821), Louis de Bonald (1754-1840) a Félicité de Lammennais (1782-1854). Svými »hlavními omyly« otřásl t. základy filosofie a teologie. Filosofie pozbývá svou nezávislost a propadá skepticismu. V - teologii vládne zjevení jako jediný a absolutní zdroj poznání. Činnost člověka je zcela anulována ve srovnání s výlučnou účinností působnosti Boží. 1. - vatikánský koncil odmítl extremní tradicionalismus a upřesnil, že rozhodnutí člověka pro víru je svobodné a může spočívat na rozumových důkazech. Po 2. vatikánském koncilu vzniklo nové tradicionalistické hnutí, vedené bývalým francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem (+1991), - suspendovaným Pavlem VI. v roce 1976 a - exkomunikovaným Janem Pavlem II. v roce 1988. Lefebvre byl představitelem protivníků koncilových reforem. - Lefebvristé.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

křesťanství



Copyright iEncyklopedie.cz