Uctívání kamene

Kategorie: religionistika

Od nejranější doby se kameny uctívají jako posvátní nositelé síly a jako sídlo nadpřirozených mocností. Jedna epocha prehistorie nese dokonce jméno "megalitická kultura", tj. "kultura velkých kamenů". K nim patří menhiry, které se patrně stavěly jako náhradní sídlo duše zemřelého. Posvátné kameny, které jsou mocné fetiše a předobrazem pozdějších obrazů bohů, byly rozšířeny v celém starém Orientě. Sem patří např. takzvaná maseba v Kanaanu a Palestině, která jako "dům boží" (Beth-el) byla sídlem ducha mrtvého. Jinou variantou je "rodící kámen", přiřazený k četným bohům mateřství, který hraje důležitou roli v mýtech o narození mnoha bohů ze skály. Do této souvislosti pravděpodobně kdysi patřil také slavný černý kámen v Ka'abě v Mekce. Sloupovité, pilířové nebo kuželovité kameny jako obrazy předků nebo bohů nebyly žádnou vzácností také v antickém Řecku (např. hermy - pilíře s poprsím, nebo omfaly - pupky). V raně historické době uctívali četná božstva v podobě kamenů.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

religionistika



Copyright iEncyklopedie.cz