Velikonoce

Kategorie: křesťanství

Podkategorie: liturgický rok velikonoce

Řecky pascha (v překladu Septuaginty, z hebrejského pesach, »přechod«). Nejdůležitější svátek jak pro Židy, tak pro křesťany, pro něž znamená vyvrcholení celého - liturgického roku. Kdysi se slavily v izraelské pospolitosti jako zemědělská oslava první žně (nekvašený chléb, srov. Ex 12,14nn, Ex 34,25) a svátek pastýřů (obětovaní prvorozenců stád při jarním úplňku), který byl pevně stanoven na 14. nisan, na památku vysvobození z Egypta. Židům připomíná usmrcení prvorozených Egypťanů a začátek exodu (Ex 12, Lv 23,5, Nu 28,16, Dt 16,1, Joz 5,10nn, Iz 30,29, Mk 14,1nn). Pro křesťany znamenají v. chvíli odchodu Ježíše, nového beránka, k Otci (Jan 13,1, 1 Kor 5,7), skrze smrt a - vzkříšení (pro které se pojem v. stal synonymem). Během velikonoční večeře Ježíš ustanovil - eucharistii (Mt 26,26nn, Mt 27,1nn, Mk 14,12-22nn, Mk 15,6, Lk 22,1-20, srov. Jan 2,13. 23, Jan 6,4, Jan 11,55, Jan 12,1, Jan 13,1, Jan 19,14, Sk 12,4, 1 Kor 11,23nn, Žid 11,28). Velikonoce byly původně v křesťanských obcích slaveny v jednom dni (včetně noční - vigilie), postupně se rozvinulo slavení do tzv. velikonočního - tridua. To začíná na - Zelený čtvrtek večer mší na památku - Poslední večeře. Tvoří ho dále - Velký pátek (den Kristova umučení), - Bílá sobota (den pobytu v hrobě) a neděle zmrtvýchvstání, která začíná velkou velikonoční vigilií, slavenou v sobotu večer (v noci) nebo v neděli časně ráno. Tato vigilie je privilegovaným místem pro - křty, zejména dospělých - katechumenů.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

křesťanství

liturgický rok

velikonoce



Copyright iEncyklopedie.cz