Věštba

Kategorie: religionistika

Pojem (oraculum) označuje hlásání nebo vykládání boží vůle lidmi k tomu povolanými, osvícenými nebo kněžími. Věštecká praxe byla v téměř všech náboženstvích antiky; byla vázána k určitým místům a jejich místním bohům. Nejslavnější věštírna klasické antiky byla v Delfách, konzultovali ji i politikové a vojevůdci při svém rozhodování. Tato praxe patří k "věštbám výroků", vedle toho byly také "věštby snů" a "věštby znamení". Obě poslední hrály velkou roli zvláště u přírodních náboženství. Tak zjišťovali kouzelníci amerických indiánských kultur podle božských znamení jméno a budoucí osud mladých válečníků. U snových věšteb hrály velkou roli omamné prostředky, jimiž se kněží uváděli do tranzu a v tom stavu se dovídali vůli boží. Věštba byla ve všech společnostech, které akceptovaly tuto praxi, také účinným prostředkem politické manipulace, když kněží prohlašovali svou vlastní vůli za vůli boží.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

religionistika



Copyright iEncyklopedie.cz