Vikář

Kategorie: křesťanství

Z lat. vicarius (z vicis, »vice«). Ten, kdo vykonává nějaký úřad či funkci za nějakou výše postavenou osobnost. - Kodex kanonického práva rozlišuje: a) apoštolský v.: řídí jménem papeže určitou část Božího lidu (církve), která nebyla ještě zřízena jako diecéze, CIC 371, b) generální v.: jmenován biskupem, pomáhá mu spravovat diecézi, CIC 475, zvláštní formou generálního vikáře je kardinál v., kterého jmenuje - papež a který za něj spravuje římskou diecézi, tomu pak pomáhá viceadministrátor (jmenován papežem v hodnosti - arcibiskupa) a pomocní biskupové, kteří spolu s ním tvoří biskupskou diecézní radu, c) biskupský v.: jmenován biskupem, pomáhá mu řídit určitou část diecéze nebo starat se o určité záležitosti, CIC 476, d) soudní v.: je ustanoven biskupem a je mu udělena řádná soudní moc, CIC 1420, e) Okrskový v.: říká se mu také děkan nebo arcikněz, je jmenován biskupem a je představeným okrskového vikariátu, CIC 553, f) farní v.: spolupracovník faráře (CIC 545). U nás zpravidla nazýván nepřesně kaplan, na Moravě někdy kooperátor.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

křesťanství



Copyright iEncyklopedie.cz