Víra

Kategorie: křesťanství

Osobní přilnutí celého člověka k Bohu, který se zjevuje. Vyžaduje, aby člověk rozumem i vůlí přijal - zjevení, které Bůh uskutečnil svými činy i svými slovy (Kat. 176). Víra je nadpřirozený Boží dar, první ze tří teologálních - ctností (dalšími jsou - naděje a - láska), tvoří habitus, to znamená, že je schopna člověka celého přeměnit. SZ představuje víru jako naprostou důvěru v Boží slovo (Noe, Abraham, Mojžíš atd.) nebo jako nadějeplné přijímání výroků - proroků. V NZ je víra přiznáním, že Ježíš Kristus je Syn Boží, který zemřel a vstal z mrtvých pro spásu všech lidí. - Protestantská reformace zdůrazňovala spásonosnou sílu víry, - tridentský koncil naproti tomu potvrdil, že - ospravedlnění přichází z víry oživené skutky: »Víra bez skutků je mrtvá« (Jak 2,26). Věřící si nemá víru pouze chránit, ale také ji vyznávat a šířit.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

křesťanství



Copyright iEncyklopedie.cz