Višnuismus

Kategorie: religionistika

Podkategorie: hinduismus

Vedle šivaismu a šaktismu je tato nauka nejrozšířenějším směrem v moderním hinduismu. Jde o uctívání boha Višnua jako nejvyššího kosmického principu. Proti filozofii upanišad, které ještě neztotožňovaly absolutno s osobním bohem, nýbrž s neosobním brahma, vyvinuli se v teistických systémech pozdějšího hinduismu buď Šiva nebo Višnu v symbol absolutna. V nejranějších svědectvích hinduismu, védách a bráhmanách, jeví se Višnu jako bůh, který prochází celým vesmírem ve třech krocích. Avšak teprve oba eposy, Mahábhárata a Rámájana, připravují krátce před Kristovým narozením vznik Višnuova kultu. Císařové guptovské říše, která rozšířila svou moc ve 4. stol. na severu Indie, uctívali snad Višnua jako nejvyššího boha, neboť nosili titul "Paramabhágavata" neboli "nejvyšší stoupenec Višnuův". V guptovské době vznikaly také první purány. Nejslavnější mezi puránami, zasvěcenými Višnuovi, je Bhágavatapurána, vzniklá v 10. stol. Pojednává o životě boha Kršny, který je vedle Rámy jedním ze dvou nejdůležitějších avatárů Višnua. Obě formy vtělení vytvořily během doby ve višnuismu vlastní kulty, přičemž jihoindičtí šrívaišnavové jsou většinou stoupenci Rámovi a severoindičtí višnuisté spíše stoupenci Kršnovi. Sekta paňčarátrů, která vznikla v 11. - 12. stol., přispěla rozhodnou měrou k vytvoření vlastní višnuistické kultovní praxe. Višnuistický kult se vyznačoval především zdůrazněním bhakti, dokonalého odevzdání se bohu. Tato forma uctívání vyvinula zvláště extatické rysy u stoupenců Čaitanji (*1485 - +1533). Rámánudža (*asi 1050 - +1137) dal naproti tomu směru bhakti filozofický podklad. V protikladu proti Madhvovi, slavnému višnuistickému učiteli 13. stol., který zastával přísný dualismus (viz dvaita) mezi bohem a jeho stvořením, učil Rámánudža "podmíněný monismus". Podle něho bůh stvořil vesmír ze sebe sama, není s ním však bezprostředně totožný. Vallabha (* 1479 - +1531) považoval boha a stvoření za totožné. Jeho stoupenci pěstovali silněji ještě než Nimbárka (12. stol.) Kršnův kult, silně eroticky zabarvený, při němž jsou lidské duše srovnávány s gópími neboli pastýřkami krav, které hrají s bohem věčnou hru lásky. Přes uznávání kastovního systému je z hlediska višnuistů pro duchovní úroveň člověka směrodatný jedině stupeň bhakti.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

religionistika

hinduismus



Copyright iEncyklopedie.cz