Vojtěch, biskup

Kategorie: osobnost křesťanství

Podkategorie: svatí benediktini

Časové zařazení: 10. století

Narodil se r. 956 na Libici u Poděbrad, syn Slavníka a Střezislavy (patrně z rodu Přemyslovců). Biřmován byl magdeburským biskupem Adalbertem, po němž přijal toto jméno jako biřmovací. V Magdeburku strávil devět let na studiích. Roku 982 byl zvolen na Levém Hradci biskupem, r. 983 získal investituru od římského císaře Oty II. a byl ordinován mohučským biskupem Willigisem. Do r. 988 byl druhým pražským biskupem. Nezdar jeho úsilí, usměrňovaného reformními křesťanskými ideály z prostředí kláštera v Cluny, jej přiměl k emigraci. Roku 989 odešel po krátkém pobytu na Monte Cassinu do benediktinského kláštera na Aventinu, dle složil r. 990 slavné sliby. Spolu s ním tak učinil i jeho bratr Radim (řád. jméno Gaudentius). Na žádost českého poselstva se r. 992 vrátil i s několika aventinskými mnichy do Čech. Jeho vrcholným dílem bylo založení benediktinského kláštera na Břevnově v r. 993. Po počátečních úspěších se proti němu opět zformovala opozice, takže sv. Vojtěch r. 994 opustil Čechy natrvalo. V Uhrách pokřtil potomního uherského krále sv. Štěpána. Jako misijní biskup zemřel mučednickou smrtí 23. 4. 997. Polský král Boleslav I. Chrabrý jej nechal pohřbít ve Hnězdně, avšak za knížete Břetislava byly jeho ostatky, spolu s ostatky sv. Radima a dalších pěti mučedníků, převezeny do Prahy (1039) a uloženy v chrámu sv. Víta.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

osobnost

benediktini

křesťanství

10. století

svatí



Copyright iEncyklopedie.cz