Wulfila

Synonyma hesla: Vulfila

Kategorie: osobnost křesťanství

Podkategorie: hereze

Časové zařazení: rané křesťanství 4. století

Wulfila je vnuk kappadockého manželského páru, jehož se jako kořisti zmocnili Gótové a usídlili hio spolu s jinými křesťany při dolním toku Dunaje. Tam pak vznikla církevní obec, kde Wulfila vykonával službu lektora. Jeho narození se odhaduje na dobu kolem roku 310. Asi v roce 341 byl s gótským poselstvem na císařském dvoře. Eusebius z Nikomédie ho vysvětil na biskupa pro křesťany na gótském území. (Nejedná se přitom o chórového biskupa; organizace říšské církve pro Góty neplatila. Misijní biskup se v tehdy panujících poměrech vyznal lépe.) Asi v roce 348 vypuklo pronásledování křesťanů z podnětu jednoho pohanského gótského náčelníka (neznáme jeho jméno), podle nějž lze soudit, že Wulfilovy misijní úspěchy byly významné; Wulfila byl nucen uchýlit se spolu se svými křesťanskými druhy na římské území jižně od Dunaje. Odtud pak dále pokračoval v misijní činnosti mezi pohanskými venkovany a účastnil se řešení jejich kmenových sporů i stále těžších konfliktů s Římany. Zemřel v roce 383.
Wulfila má rozhodující zásluhy o christianizaci Gótů, protože vytvořil abecedu, na jejímž základě bylo možno přeložit Bibli do gótského jazyka. Bylo to však ariánské, tedy heretické, a nikoli katolické křesťanství, které Gótové a po nich i jiní Germáni zprvu přijali. Není jasné, jak velký podíl na gótské Bibli měl Wulfila svým překladem. Podle Auxentia byl Wulfila autorem úvah a výkladů ve třech jazycích. Z nich se kromě krátkého vyznání víry nezachovalo nic. Vyznání se nachází v Dissertatio contra Ambrosium, sbírce dokumentů gótského biskupa Maximina.
Heslo převzato z knihy Slovník starokřesťanské literatury, kde najdete i českou literaturu do roku 2005.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

osobnost

rané křesťanství

křesťanství

4. století

hereze



Copyright iEncyklopedie.cz