Žena

Kategorie: religionistika

Úloha ženy v dějinách náboženství je úzce spjata s jejím hospodářským a sociálním postavením ve společnosti. V předhistorických loveckých a sběračských kulturách požívala žena vážnosti. Považovali ji za ochránkyni krbu a žena přispívala podstatně svou sběračskou činností k obživě rodiny. Rolnické kultury se vyznačovaly silným ženským rysem, který se však uplatňoval méně v sociální organizaci než v mytologické oblasti. Jako nositelce plodnosti se ženě přičítaly magické síly, které na jedné straně posilovaly její pozici, na druhé straně ji však podrobovaly určitým předpisům tabu. V buddhismu, výrazném mnišském náboženství, jsou sice možné společnosti řeholnic, ale od Buddhy je tradován pokyn postavit je pod dohled mnichů. Buddhismus také počítá k blaženosti svého ráje, že ženy se rodí znovu jako muži. V islámu jsou žena a muž ve společenství věřících postaveni naroveň. V civilním právu je však žena muži podřízena. Příkaz zahalování žen závojem, polygamie a uzavírání v harému jsou jen zčásti pevně zakotveny v islámském právu a jsou místně odlišné. Stejné postavení mají muž a žena také v židovské víře. Považují se za věrný obraz Boha, přesto však nemohou ženy být nositeli kultovních úřadů. V katolické nauce není pozice ženy totožná s postavením muže. Je sice rovna muži jako věrný obraz Boží, není však přípustné, aby byla nositelkou kněžského úřadu církve, neboť její úloha v církvi má jiný smysl a význam a ve srovnání s mužem i nezastupitelnou dimenzi. Postavením ženy v církvi se zabýval v poslední době papež Jan Pavel II. zejména v encyklikách Familiaris consortio, Mulieris dignitatem, a Christifideles laici. V některých křesťanských církvích je ordinace žen dovolena (např. anglikánská církev, církev husitská, starokatolická).

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

religionistika



Copyright iEncyklopedie.cz